Melodramatický titulek

 Jak jsem našla svět filozofování...

Slibovala jsem si, že dnes vůbec nebudu psát na blog a místo toho se budu učit, učit a učit. Slepou africkou mapu na zeměpis, něco o optice na fyziku a pár těch oktrojovaných ústav na dějepis. Ale zkrátka nejsem schopná se k tomu dokopat. A nejvíc za to ale stejně může městská knihovna (na někoho to svést, to by mi šlo).

Dneska jsem tam totiž jen tak namátkou prošla pár regálů s nejnovějšími knížkami a zaujala mě poměrně objemná malá kniha s fialovým přebalem a velkou bílou obálkou vpředu. Sofiin svět od Josteina Gaardera, s docela sebevědomým podtitulem Světově nejžádanější dějiny filosofie. A protože filozofii máme letos na programu v předmětu základy společenských věd, neváhala jsem a chňapla po ní:).

A dobře jsem udělala. Začetla jsem se do ní hned po příchodu domů a teprve o tři hodiny později jsem se od ní odtrhla, abych trochu vydechla a srovnala si v hlavě ty stamiliony myšlenek, které mi tam při čtení vířily jedna přes druhou. Dokonalá věc, tahle knížka! Nejedná se totiž o suchý (a tím pádem nudný) výklad filozofických dějin, plný neznámých chlapíků a těžko zapamatovatelných letopočtů. Hned v úvodu se seznámíte se čtrnáctiletou puberťačkou Sofií, která od kohosi neznámého dostane obálku, v níž je "pozvánka" do korespondenčního kurzu filozofie. A dál už neprozradím ani slovo, protože byste měli hned od začátku celý příběh zkažený. Musím říct, že mi dá velkou práci ovládnout zvědavost a nekouknout se někde na internetu, jak to celé dopadne. Ne že mi to sem někdo, kdo už tuhle knížku četl, napíše! 

A na závěr malá ochutnávka z první filozofické lekce:

,,... Jako když se díváme na vystoupení kouzelníka. Nemůžeme pochopit, jak se to, co sledujeme, mohlo stát, a tak se prostě zeptáme: ,Jak dokázal kouzelník proměnit ty barevné šátky v živého králíka?' 

Mnoho lidí má pocit, že svět je stejně nepochopitelný jako kouzelnický trik, kdy kouzelník z klobouku, který ještě před chviličkou byl prázdný, vytáhne králíka.

Pokud jde o králíka, je nám jasné, že kouzelník nás nějak napálil. A rádi bychom odhalili, jakým způsobem to dokázal. Když ale mluvíme o světě, je to trochu jiné. Víme, že svět není podvod ani trik, protože po něm kráčíme a jsme jeho součástí. Ve skutečnosti jsme vlastně možná tím bílým králíkem vytaženým z cylindru my. Rozdíl mezi námi a králíkem je jen ten, že králík nemá z toho, že je součástí kouzla, žádný požitek. S námi je to jiné. Víme, že se s námi děje něco úžasného, a rádi bychom odhalili, jak to všechno navzájem souvisí.

P.S.: Ještě k tomu králíkovi. Možná bude lepší přirovnat ho k celému světu. My, kteří tu žijeme, jsme droboučká stvoření zalezlá hluboko v králičí srsti. Filozofové se však snaží vyšplhat na některý z králičích chloupků, aby se mohli kouzelníkovi podívat přímo do očí."