Tůdydůdydů ♫♪♫♪♫

 Jak voláš na kočičku bez nožiček? Nijak, stejně nepřijde.

Poslední dobou sama sebe hrozně štvu. Zjišťuju totiž, že se mi ze života nějakým záhadným způsobem vytratily všechny drobnůstky, které jsem mívala ráda. Třeba psaní deníku. Nebo focení. Malování voskovkama. A hrozně málo čtu. Skoro vůbec. Musím se trochu srovnat a přestat fňukat, že na tyhle věci mám málo času. Přišla jsem totiž na úžasnou věc - já vůbec nemám málo času, ba dokonce naopak, mám ho hrozně moc, jen nejsem schopná ho inteligentně využít. Většinu z něj promrhám a proplácám nějakou nedůležitou činností. Třeba hraním anglického fotbalu na www.hry.cz pod záminkou, že se tím vlastně učím anglicky. -> (kdybych si místo toho zařídila hodiny v jazykovce, udělala bych stokrát líp)

A protože beru všechna svá předsevzetí naprosto vážně, tak si hned zítra zajdu koupit nějaký úžasný tlustý sešit na nový deník a nějak originálně si ho nazdobím. Jen ještě přijít na to jak... Uvažuju o krepovém papíru a akvarelkách, ale pokud by měl někdo z vás lepší nápad, budu ráda, když se podělíte:) Jo, a taky jsem se vrátila k fotografování:

Je to ale fotka výrazně amatérská, bohužel. Ale budu se zdokonalovat. Slibuji. Ještě kdybych tak už konečně měla mou vytouženou zrcadlovku. Zatím fotím jen obyčejným rodinným "placáčkem", který je, chudinka, rád, že zvládne narozeninové oslavy. Ale jak se říká: ,,Koupě zrcadlovky z vás nedělá nic jiného než majitele zrcadlovky." (nebo tak nějak)

Mimochodem, všimli jste si toho báječného počasí? Jsem ve svém živlu. Ranní mrazíky, slunečná odpoledne, červenožluté listí, plné kapsy kaštanů. Navíc jsem začala mít ráda houby. Hlavně řízky, bedlové, hříbkové i pýchavkové. Smaženice mi zatím moc k srdci nepřirostla. Neměli byste nějaký originální, ale osvědčený recept, kam bych třeba ty bedly nebo hříbky mohla lupnout? 

Pro trpělivce, kteří dočetli až sem, mám za odměnu skvělou písničku - Bude mi lehká zem, od pana Hapky a slečny Kirschner.