Dneska jsem si na portálu Novinky.cz přečetla článek, který se tam pravidelně jen s malými úpravami objevuje každý rok - jak se dožít vysokého věku (oni teda psali devadesátky, minulý rok tuším dokonce stovky - tady je vidět, jak si lidstvo klade menší a menší nároky). A nelíbil se mi. Teda jo, jasně, že když budeme sportovat, nebudeme jíst tučná jídla a nevykouříme krabičku cigaret denně, tak bude naše zdraví zachovalejší. Ale myslím si, že na délku života mají dost velký vliv i jiné věci. Jinak se může stát, že umřeme třeba na osamělost...
Jak už jsem tedy zmínila - nebuďte sami. Jasně, že občas má člověk chuť zalézt někam, kde ho nikdo nenajde a být jen se svými vlastními myšlenkami. A jasně, že to neznamená, že člověk se dožije guinessovského věku, když bude každý pátek dovádět na nějakém koncertě se stotisíci fanoušky. O to nejde. Jde o to mít přátele. Mít rodinu. Mít zkrátka někoho, s kým je vám dobře, komu se můžete svěřit, kdo vás pochopí, někoho, kdo vás rozesměje. Věřte mi, že jeden "záchvat" smíchu s někým, koho máte rádi, vám přidá mnohem víc let, než úplná abstinence alkoholu. (Jo, klidně si s ním jednoho panáka dejte!)
Studujte. A neznamená to jenom drtit se poznámky, které vám ve škole nadiktují otrávení učitelé. To vůbec ne. Učte se něco, co vás zajímá. Nejlépe o světě, který je kolem nás. Čím víc lidí ho bude znát, tím lépe pro něj - však se říká něco v tom smyslu, že raději než bližnímu neznámému ublížíš.
Hrajte si. Hry nejsou jen pro malé děti. A víte, jaký je to úžasný pocit, zahrát si v dospělosti nějakou hru, kterou jste v dětství milovali?
Doufám, že vám to třeba trošku pomohlo. Podle mě zkrátka záleží na vnitřní pohodě stejně jako na kvalitě tělesné schránky. Tak.