Gejša

 Rozhodla jsem se, že dnešní odpoledne strávím uklízením - přesněji řečeno tříděním. Mazala jsem tedy smsky v mobilu, nepotřebné e-maily, písničky, které už neposlouchám, programy, které už nepoužívám. Ze stolu jsem vytřídila staré počmárané papíry i popsané sešity, ze skříně jsem vytahala pár kousků, které už nenosím. A pak jsem se vrhla na náš stařičký "rekordér", na který už od té doby, co si filmy stahuju a dívám se na ně na notebooku, jen usedá prach. A začala jsem projíždět jeden film za druhým a mazala a mazala... Samozřejmě takové "špeky" jako třeba Forresta Gumpa nebo Zelenou míli jsem si schovala, takové filmy se prostě vymazat nedají. Během celého procesu "čištění" jsem se dostala až ke snímku Gejša, který jsem si kdysi dávno nahrála, ale nijak zvlášť se mi nelíbil. Teď jsem si ale jen tak rozmarně řekla - času dost, zkouknu prvních pár minut... A potom, že zkouknu jen první čtvrhodinku... A ze čtvrthodiny se stala půlhodina, hodina a najednou běžely závěrečné titulky. Tak mě napadlo, že když už jsem "zabila" víc jak dvě hodiny, mohla bych o tom alespoň něco napsat:).

Oficiální text distributora: Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před 2. světovou válkou. Malá japonská holčička je odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako profesionální gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a za pár let zkušené Sayuri se daří okouzlovat nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji láska k muži, který je mimo její dosah. 

Kdo je to vlastně gejša?

Slovo "gejša" pochází z japonského "gej", což v překladu znamená "umění". Jedná se tedy o umělkyni, krásnou a inteligentní ženu, která má za úkol bavit muže (samozřejmě za tučnou finanční odměnu). V podstatě by se tedy dalo říct, že je to profesionální společnice. 

Když už je misuage, neboli "gejša učednice" známá po čajovnách (ty se poznají podle mladistvého vzhledu a zvláštního účesu), nabízí své "misuage", panenství. To nakonec získá muž, který nabídne nejvíc. Později, když už je gejša oblíbená a má pravidelné zákazníky, obvykle má svého "danna" - sponzora. To je povětšinou velmi movitý muž, který jí hradí náklady na kosmetiku a školu (gejši se učily celý život, chodily na hodiny tance, zpěvu).

Gejši jsou často zaměňovány za prostitutky, ale pozor, není tomu tak. Gejša má za úkol bavit své zákazníky uměním, například hraje na tradiční strunný nástroj šamisen, připravuje čaj a v prvé řadě tančí. Jen málokdy přistoupí na sex a vůbec to není samozřejmostí.

A co film?

Úžasná hudba, překrásná přírodní scenerie, vynikající kamera, do detailů propracované kostýmy. Jen je škoda samotného příběhu, který vlastně sám o sobě zas až tak poutavý není. Hlavní hrdinka toužící po muži, kterého nemůže mít, je už tradiční hollywoodské téma, jen pokaždé v jiném ošacení. Možná kdyby se film netočil v Hollywoodu, ale ujali by se ho přímo Japonci, dopadlo by to drobet lépe. 

Film ale rozhodně stojí za shlédnutí už jen kvůli tomu poodhalení neprobádaného a tajemného světa populárních gejš. Možná to budete mít stejně jako já - poprvé vám bude film připadat možná trochu nudný a chladný. Podruhé jím ale bude zvláštně nadchnuti:). Rozhodně stojí za shlédnutí.

Krátké info:

Režie: Rob Marshall

Hudba: John Williams

Hrají: Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Youki Kudoh, Karl Yune, Suzuka Ohgo