Už jsem se tu kdysi dávno zmiňovala o tom, že jsem v naší úžasné městské knihovně objevila pravý a nefalšovaný filozofický poklad - totiž samotné Světové nejžádanější dějiny filosofie. 

Kniha s

 Coby milovník všech výtvorů Roberta Fulghuma jsem toužila po jeho novém díle už pěknou řádku dní. A dočkala jsem se! Je to vlastně trochu s podivem, protože nemám ani narozeniny, ani svátek, ani jsem neudělala nic, čím bych si tu úžasnou knihu zasloužila... A stejně jsem ji dostala. Krásné překvapení.

,,Život je jako divadlo," tvrdí Robert Fulghum. Jevištěm

...z Manon Lescaut.

Manon je můj osud.
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první i poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, vhozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí svůj pel.
Manon je rozum, který

Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El-ó-el-í-té-á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku patrem a na "-tři!" ťuká o zuby. Lo. Li. Ta.

Byla

 Jak jsem našla svět filozofování...

Slibovala jsem si, že dnes vůbec nebudu psát na blog a místo toho se budu učit, učit a učit. Slepou africkou mapu na zeměpis, něco o optice na fyziku a pár těch oktrojovaných ústav na dějepis.